Ve volbě, koho pozvat půjde především o příbuzné a známé. Zda pozvat tetu Martu, „tu co se tolik cpe“. Anebo strýce Káju, „toho ne, ten zase moc chlastá“. Nebo zda pozvat spoluzaměstnance. Šéfa jo, “toho musíme, ale radši ne, zase by remcal, osel starej“. Tak takové myšlenkové pochody se odehrávají v hlavě dospělého oslavence.
A což teprve dětské oslava. Ta je na pozvání trošku jednodušší, ale zase děti jsou hodně náročnější na zábavu. Jen alkohol jim nestačí, tedy, vlastně, oni jej ještě nepijí. Takže dortíky a šlehačka. Ale kdo bude, básnicky řečeno, poutat jejich pozornost?Stůl ke slavnosti
Tímto se pomaličku dostáváme k jádru pudla, totiž kdo bude přítomné něčím bavit.
Tyto starosti si můžeme odpustit. Oslava narozenin Vás kouzelník potřebné zařídí a postará se, aby nebyla nuda. Děti budou nadšeny, budou sedět jako putičky a jen sledovat dění. Přidají se rodiče a hned budou všichni pohromadě, tak jak to má na oslavě být. Samozřejmě při tom může pokračovat i konzumace.
Oživit jakoukoli oslavu, je jedno zda dětem či dospělým, není zase tak jednoduchá záležitost. Je to proto, že se nenarodil člověk ten, aby se zachoval lidem všem. Tak to říkala babička Boženy Němcové, a tak to také je. Pramení to z různosti lidských povah. Co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Což v praxi na oslavě znamená, že jeden pije slivovici, druhý rum a třetí třeba jen pivo. Takže je třeba sáhnout všude, a mít po ruce vše. Od každého kousek a každému trochu. Přitom všem bude třeba kápnout do noty. A to i různým věkovým kategoriím, což se vám díky výše zmíněnému povede.Slavnostně prostřené stoly
Pokud se bude právě o této oslavě po ní ještě měsíc či dva hovořit, bude jasné, že se vše podařilo a vše proběhlo, jak mělo. V rámci možností se zvládly i nečekané věci a příště se budou všichni, kteří zde byli těšit zase. Tak to má být a vyhlížejme proto opět další setkání na jakékoli oslavě.