Člověk si může někdy hezky klidně někde posedávat, blaženě si popíjet a užívat života. Nebo naopak může na nějaké té party skotačit jako smyslů zbavený, a to rovněž za pomoci nějaké té promile. Ovšem pak někdy tento najednou strne při uvědomění si toho, že sem přijel se svým vlastním vozem. A jeho auto má stát už zanedlouho někde docela jinde, nelze ho tu jednoduše nechat odstavené a vrátit se domů taxíkem nebo veřejnou hromadnou dopravou.
V takovém okamžiku dotyčný zpravidla vystřízliví, jako by ho polili z kbelíku ledovou vodou. Ovšem to se tak pochopitelně jenom říká – ve skutečnosti dotyčný bohužel nevystřízliví ani v této chvíli a třeba ještě ani za celou řadu dalších hodin.
A co teď? Jak dostat auto zpátky před svůj dům nebo prostě někam, kde má toto skončit?
To má dotyčný riskovat a sednout si za volant, doufaje, že se třeba nic nestane a nebude ani přistižen? Nebo má svěřit svůj vůz někomu z těch kolem, kdo by mu sice možná byl ochoten pomoci, ale není na tom, co se alkoholu v krvi týká, o mnoho lépe?
To, co tu právě zaznělo, jsou nápady nežádoucí a hloupé. Takové často nekončí dobře. A proto je záhodno na ně ihned v zárodku zapomenout. A vsadit raději na alternativu, jež je přinejmenším v Praze dostupná.
Pokud si náš hrdina zavolá drink and drive Praha Convoy, učiní nejlépe, jak jenom učinit může. Protože v rámci této služby pro něj přijedou hned dva řidiči. A zatímco jeden poveze na místo určení tohoto pasažéra, druhý tamtéž dojede s jeho vozidlem.
A tak se náš hrdina dostane bezpečně tam, kam má. A jeho auto jakbysmet. I kdyby měl v krvi tolik alkoholu, že by se o něm dalo spíše říci, že má málo krve v alkoholu, i kdyby se třeba sotva držel na nohou, nemůže se nic stát.
Což je pochopitelně daleko výhodnější než jakékoliv jiné řešení. Jak pro dotyčného samotného, tak i pro ostatní účastníky silničního provozu, případně policisty, hasiče, doktory nebo patologa.