Kdo se dnes necítí unaven. Hektická doba, v které nyní žijeme na nás klade nemalé nároky, a tak na únavu si stěžuje každý třetí člověk, který přijde k lékaři. Za únavou může stát onemocnění srdce, chudokrevnost, nízký krevní tlak, onemocnění jater, štítné žlázy či střevní poruchy a řada dalších nemocí, ale může to být i samostatná choroba.

CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM
Už samo pojmenování působí velmi skličujícím dojmem. A skutečně nejde jen tak o obyčejnou únavu nebo únavu přidruženou k jiné nemoci. Bolí Vás každá kostička v těle, cítíte se slabí, máte horečnaté stavy a neustálý pocit, že byste se potřebovali pořádně vyspat. Bohužel spánek Vám nestačí a cítíte se i po něm stále hůř.

Za spouštěcí faktor je považována porucha imunity, způsobená virovou infekcí, chronickým stresem nebo jiným déletrvajícím traumatem, také depresí a vlivem škodlivým látek v prostředí.

NÁHLED DO HISTORIE
Velmi dlouho nebylo lidem s chronickým únavovým syndromem dopřáno pomoci. Dokonce ani lékaři jim nevěřili a pacienty předávali na psychiatrická oddělení s diagnózou neurastenie nebo je považovali za hypochondry. Mnozí tak končili v sociální izolaci, neboť nemohli pracovat a životní partneři a přátelé je opouštěli. Až v roce 1985 se začali při americkém úřadu zdravotnictví touto nemocí vážně zabývat a dali jí zkratku CFS (Chronic Fatigue Syndrome).

JAKÝMI PŘÍZNAKY SE NEMOC VYZNAČUJE?
Nemoc postihuje děti i dospělé, nejvíce ženy ve věku 25 až 45 let. Nemocní trpí nejméně čtyřmi z uvedených příznaků:

·         poruchy paměti a soustředění
·         bolestí v krku
·         citlivostí mízních uzlin
·         bolestí v kloubech
·         bolestí ve svalech
·         bolestí hlavy
·         enormní únavností i při běžné zátěži
·         žádná úleva po vyspání

Vyhledat lékaře se doporučuje, když se cítíte unaveni déle než šest měsíců a po tu dobu se fyzické i psychické vyčerpání stupňuje. Je nutné si nechat vyšetřit stav imunitního systému. Útěchou je, že nemoc je velmi dobře léčitelná a není životu nebezpečná.