Elektrárny jsou nezbytnou součástí našeho světa. Mezi čtyři nejfrekventovanější patří
o   vodní  
o   větrná 
o   solární
o   tepelná
komíny elektrárny Temelín
Největší zájem a vášnivé diskuse ale určitě vzbuzuje jaderná elektrárna. A to ze zcela zřejmých důvodů. Je pro nás nejnebezpečnější. Mnozí si jistě pamatují výbuch v Černobylu, který se odehrál v dubnu roku 1986.

Podle mezinárodní stupnice INES se jednalo o nejvyšší, tedy sedmý stupeň nebezpečnosti důsledků havárie.

Co tuto katastrofu způsobilo? Ten nejslabší článek – lidský faktor.
Snahy o likvidaci a zabránění ještě něčeho horšího vypadají jako z nějakého velice nepovedeného satirického filmu. To, že po výbuchu se velitel směny se svými podřízenými snažil pumpovat do reaktoru vodu, by se snad dalo ještě pochopit.

Ale že se tam pohybovali bez jakéhokoliv ochranného oděvu, už mi přijde jako scifi. Je neuvěřitelné, že nevěděli, jak radiace na člověka působí. Na svou nevědomost většina doplatila do čtrnácti dnů svými životy.
Z okolí elektrárny se stala v oblasti třiceti kilometrůneobyvatelná zóna.         
staré elektrické skříně
    V současnosti se připravuje nový krytna poškozený reaktor. Usedne na něho na dalších sto let. A co dál? Počkáme dalších dvacet čtyři tisíc let a pak se lidé budou moci nastěhovatzpět.

Fukušima

Pokud by se někdo domníval, že už se podobná katastrofa nemůže opakovat, vyvedlho z omylu rok 2011.
A pokud si někdo myslel, že v Japonsku to byla jen vina přírody, byl by taktéž na omylu.I tady byla po výbuchu odhalena spousta chyb, které pramenily hlavně z nevědomosti.
znak atomu žlutý
Rozdíl v následcích je zajímavý.
·        V Černobylu umírali lidé z důvodu pozdní evakuace.
·        Ve Fukušimě na následky přílišné evakuace. Právě z důvodu nevědomosti se 
 postižení stěhovali rovnou třikrát. Nejprve tři kilometry poté deset a nakonec 
 dvacet. Nemocní a staří to prostě nezvládali.