Kardiovaskulární onemocnění postihující srdce se řadí do skupiny tzv. civilizačních onemocnění, tedy onemocnění, která se častěji vyskytují v zemích třetího světa. Dle statistik jsou tyto choroby příčinou až 43% úmrtí ročně. Tento fakt je o to smutnější, že většině z těchto nemocí můžeme předcházet.

srdeční péče

Některé z faktorů, které se na vzniku nemoci nepopiratelně podepisují, můžeme ovlivnit velice snadno. Mezi snad nejvýraznější takový faktor patří životní styl celkově. Vhodné podhoubí pro vznik onemocnění tvoří útlum fyzické aktivity, který jde často ruku v ruce se sedavým zaměstnáním. Obě tyto skutečnosti často dávají vzniknout obezitě, která je se svými metabolickými důsledky sama o sobě rizikovým faktorem. Mezi tyto v důsledku obezity vznikající poruchy metabolismu patří zvýšená hladina cholesterolu a lipidů v krvi, také se může začít rozvíjet cukrovka.

Dalším významným faktorem je strava. Zejména západní stravování s přebytkem tučných a energeticky bohatých jídel představuje problém jak pro zdraví obecně, tak pro kardiovaskulární systém. Toto ještě umocňuje nízký příjem ovoce a zeleniny, a konzumace bílého pečiva namísto jeho celozrnné varianty.

Z hlediska nemocí srdce a cév jsou rizikoví i lidé trpící hypertenzí, která rozvoj onemocnění podporuje. Vysoký krevní tlak opět mívá souvislost s životosprávou. Projevuje se mimo jiné nadměrné přisolování, které tlak krve přirozeně zvedá.
mističky na ovoce

Součástí životního stylu mnoha, zejména mladých lidí je v dnešní době i kouření. To má negativní důsledky nejen pro plíce a zbytek dýchacího aparátu, ale i na srdce a cévy. Uvádí se, že riziko srdečního onemocnění je u kuřáků až dvojnásobné.

Mezi neovlivnitelné predispozice KVS chorob řadíme především genetické předpoklady tohoto onemocnění. Se svým dědictvím není nikdo schopen nic udělat, ale i tady platí, že ostatní ovlivnitelné faktory mohou být rozhodující v otázkách, zda se onemocnění rozvine a v jaké míře.

Ohodnoťte příspěvek