Od roku 2012 tedy čeští výrobci pracovali na tom, aby byl výrobek právě tímto žluto-modrým logem označen. Takový produkt pak musí být vyráběn pouze podle přesné receptury a za správných technologiích výroby. Zároveň musí být na domácím trhu takové výrobky prodávány více, než třicet let. Vzhledem k tomu, že se tato šunka se však vyrábí i v jiných evropských státech, jako je třeba Itálie, Rakousku i v Německu, bylo udělení loga komplikované. Všichni výrobci tohoto tradičního produktu se museli totiž shodnout na přesném receptu i technologii výroby.

Pražská šunka, která je od devatenácté století zařazena mezi nejznámější masné produkty vůbec, má původ v tedy v Praze. Vysoká jakost je zaručena tím, že se pro výrobu využívá vepřová kýta, podle které je i tvar šunky zachován právě takto v tak zvaném „pražském řezu“.

Výrobci budou moci vyrábět tři varianty této šunky:
·         Pražská šunka na kosti (speciální výběr a opracování masa, specifický poměr vepřové kýty a láku)
·         Pražská šunka bez kosti (za-uzená šunka nejvyšší jakosti, dekorativní povrchové krytí, vejčitý či válcovitý tvar)
·         Pražská šunka v konzervě(mezi šunkou a obalem tenká vrstva aspiku)
Evropská unie se od roku 1992 právě touto ochranou známku, respektive zmíněným logem, snaží chránit zemědělské a potravinářské výrobky a to nejen co do názvů, ale také postupů výroby a použitých ingrediencí, které pocházejí z konkrétní oblasti již historicky.
Označení původu
U některých produktů, které lze zakoupit jsou i v rámci naší země Evropskou unií chráněny právě místa původu, jako například:
·         Český kmín
·         Žatecký chmel
·         Nošovické kysané zelí
·         Pohořelický kapr

Dalším chráněným prvkem je pak ze strany Evropské unie například zeměpisné označení. Takto má Česká republika zaregistrované a tedy chráněné označení:
·         třeboňský kapr
·         jihočeská niva
·         olomoucké tvarůžky
·         české pivo